Shaman.cz | Vandrovní knížka
↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledáváníAktualizováno 7. března 2021, 13.10 hod.
Víte, co byla původně vandrovní knížka? Vandrovní knížku nosili v 18. a 19. století tzv. vandrovníci – vyučení tovaryši různých řemesel, kteří se chtěli stát mistry. Ti po svém vyučení museli určitý čas vandrovat a u různých mistrů odpracovat určitý počet roků. Do vandrovní knížky se jim pak zapisovalo, u kterého mistra a jak dlouho pracovali.
Pohádkové vandrovní knížky pro děti
Dnes bývá pojmem vandrovní knížka obvykle myšlena pohádkově laděná brožurka pro děti, kterou vydávají různé kraje či oblasti na podporu turistiky. Na různých turisticky zajímavých místech oné oblasti pak dostanou děti do vandrovní knížky razítko, které potvrzuje, že dané místo navštívily. Po získání většiny razítek pak obdrží nějakou cenu, občas také pohádkový titul (např. titul „Jihočeský pohádkový vandrovník“).
Vandrovní knížka nejen dětem
Existuje však ještě jeden typ vandrovních knížek, takové, kvůli kterým tento text vznikl. Získat takovou knížku je mnohem jednodušší než u předchozích dvou typů. To zkrátka vezmete jakýkoliv sešit či notýsek a napíšete na něj: Vandrovní knížka. Případně vandrbuch či cancák. A máte ji. Jednoduché, což?
Mně se nejlépe osvědčil nelinkovaný sešit velikosti A5 s tvrdými deskami – díky své velikosti v batůžku nepřekáží a díky tvrdým deskám hodně vydrží. Nelinkované stránky se pak hodí při získávání razítek, dobře se po nich i kreslí.
Jak už asi chápete, vandrovní knížka je taková kronika vašich výprav a výletů. Překvapivě malé množství lidí však vandrovní knížku vlastní a používá. Přitom je to nejlepší (a možná i jediný) způsob, jak si zachovat všechny prožité pocity a vzpomínky.
Co zapisovat do vandrovní knížky
Obecně vzato – je to na vás. Zapisujte tam vše, co na výpravě považujete za důležité. Existují lidé, kteří tam pouze sbírají razítka z cest. Totiž, pokud to ještě nevíte, každé turisticky významné místo v ČR má své vlastní razítko (ptejte se v suvenýrech nebo na pokladně). Často je na něm grafická podoba onoho místa – silueta hradu, znak města, obrázek turistické chaty nebo podobně. Toto razítko vám pak většinou velmi ochotně půjčí nebo sami otisknou.
Kromě razítek se jistě neztratí ani název výpravy, její datum a délka trvání, jména dalších vandrovníků či stručný popis cesty (alespoň odkud a kam jste se vydali). Doporučuji zaznamenat i nejzajímavější zážitky – stačí krátká věta, která vám situaci po letech připomene.
Chcete-li více, pak přidejte i další zajímavosti – jednu či dvě fotografie (potěší i koupené pohledy), náčrtky putování, pochodové mapy. Přilepit můžete také vstupenky, informační letáčky nebo třeba jen zajímavý list, který jste našli cestou.
Často se také na cestách setkávám se sympatickými a zajímavými lidmi – hodí-li se to, v takovém případě je obvykle požádám o krátký zápisek. Vandrovní knížka tak funguje i jako památníček. Mám tak ve své knížce např. přání dobré cesty od hraběte Wratislava a záznamy od spousty dalších milých lidiček, na setkání s nimiž bych jistě po krátké době zapomněl.
Dvě doporučení na závěr
Doporučení první: vše si zapisujte do vandrovní knížky přímo na výpravě nebo ihned poté, co se vrátíte domů. Jakmile to trochu odložíte, už se k tomu nedostanete, nebo zapomenete důležité podrobnosti. Mám to vyzkoušené.
Doporučení druhé: počítejte s tím, že vaši vandrovní knížku budou chtít lidé vidět, ať už si vás jen všimnou při lovu razítek, nebo proto, že je přímo požádáte o zápisek. Pište si proto do knížky jen takové informace, které nikomu neublíží a které na vás nic neprozradí. Vandrovní knížka by neměla být vaším deníkem!
Související
Zaujal vás článek? Najděte si další v kapitole Vybavení a výstroj.
↑ na začátek stránky