Shaman.cz | Tracyho tygr (William Saroyan)
↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledáváníAktualizováno 7. března 2021, 13.10 hod.
Čas od času zabloudily oči Tracyho tygra po okolí v naději, že zahlédnou mladou tygřici, jejíž chování a způsoby
by byly vhodné pro cokoli, co by z jejich setkání mohlo vzejít. Ale ať se díval jak se díval, většinou
žádnou nespatřil. Většinou viděl jen samé pouliční kočky. Při těch několika vzácných příležitostech, kdy mu do oka
padla přece jen opravdická tygřice, měl tygr právě kamsi velice naspěch a času mu zbývalo jenom tolik, aby se stačil ještě
v běhu ohlédnout a podívat se za ní. Bylo to smutné a nikam to nevedlo a tygr o tom musel začít.
„Uáách,“ řekl.
„Co říkáš?“ zeptal se Tracy.
„Uáchm.“
„Nerozumím ti.“
„Suamách.“
„Co je to?“
„Samachám.“
„Znamená to něco?“
„Achsámachám,“ říkal trpělivě tygr.
„Mluv pořádně, když chceš něco říct,“ zlobil se Tracy.
„La,“ řekl tygr.
„To je skoro francouzsky,“ řekl Tracy. „Mluv normálně. Víš, že francouzsky neumím.“
„Lásal.“
„Laso?“
„Sa,“ řekl tygr.
„Nezkracuj slova, spíš je prodlužuj, ať ti můžu rozumět,“ poprosil ho Tracy.
„S,“ řekl tygr.
„Umíš mluvit líp,“ řekl Tracy. „Buďto mluv, nebo buď zticha.“
Tygr zůstal zticha.
Tracy přemýšlel, co chtěl tygr říct, a najednou na to přišel.
Stalo se to v době polední přestávky. Tracy stál na schodišti před vchodem podniku Otto
Seyfanga, vyhříval se na slunci a poslouchal Nimma, Peberdyho a Ringerta, jak si povídají o věhlase, kterého se
jim ve světě kávy za ta léta věrného ochutnávání dostalo. Tu a tam se i Tracy snažil vpadnout do hovoru
zmínkou o písničce, kterou právě píše, ale nikdy se mu to docela nepodařilo.
Snažil se přijít na to, co tygr říkal, když tu najednou vidí, jak po Warrenově ulici kráčí dívka
v žlutých přiléhavých pletených šatech. Jak hříva bohaté černé vlasy jí volně splývaly k ramenům. Vyzařoval
z nich život a praskala v nich elektřina. Svaly Tracyho tygra se napružily, jeho štíhlá hlava se vytáhla
směrem k dívce, jeho ohon se napřímil, ztuhnul a jen nepatrně se zachvíval, a odkudsi z hloubi tygra se
vydralo divoké Uajíí.
Ochutnávači kávy, kteří zaslechli to zaržání, se s údivem obrátili k Tracymu, protože ještě nikdy
v životě podobný zvuk neslyšeli.
„Aha,“ řekl Tracy tygrovi, „už to mám.“
„Uajíí,“ opakoval tygr jakoby v bolesti a hlava se mu vytáhla ještě dál. Tracyho oči se ponořily
do očí té dívky. Obojí, ten výkřik i to ponoření, proběhlo současně. Dívka slyšela ten výkřik a přijala Tracyho oči,
téměř se zastavila, téměř se usmála, nalehla těsněji na své žluté pletené šaty a odtančila dále po Warrenově
ulici, jen tygr teskně kňučel.
„Tak tohle dělají v Kalifornii?“ žasnul Nimmo.
„Uajíí,“ řekl Tracy.
„Udělej to ještě jednou,“ požádal ho Peberdy.
Tracy, který se díval za odcházející dívkou a sledoval tygra, jak za ní uhání, to udělal ještě
jednou.
„Slyšel jste to, Ringerte?“ řekl Peberdy. „Tohle dělají v Kalifornii, když vidí krasavici.“
„Žádné strachy,“ řekl Ringert, „slyšel jsem to.“
„Slyšel jsi to,“ řekl Nimmo, „ale dokážeš to udělat?“
„To vítě, že nedokážu,“ přiznal Ringert. „Ani jeden z vás starých ochutnávačů to nedokáže.“
A staří ochutnávači museli s lítostí přiznat, že to nedokážou. Pak se všichni vrátili ke své práci.
Tygr se přihnal zpátky za Tracym k navršené hromadě žoků v zadní části skladiště, odkud byl oknem výhled
na dvorek. Toho odpoledne si Tracy pohazoval žoky, jako by to byly pytlíky fazolí.
Související
Líbil se vám text? Najděte si další v kapitole Úryvky z knih.
↑ na začátek stránky