Shaman.cz | Báseň Had
↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledáváníAktualizováno 7. března 2021, 13.06 hod.
Báseň vznikla některé noci před Vánocemi roku 1995. Kolem třetí hodiny ranní jsem se tak najednou probudil a měl jsem ji v hlavě. Taky podle toho vypadá... Naštěstí se zdá, že to byla na dlouhou dobu poslední.
Shaman: Had
Tu je Had a támhle Hlad,
Had má hlad a Hlad chce spát.
Nedá hlad hadu spát,
musí vstát, vylézt z klád.
Zde si Hlad dává zdát
sen kde hořel sad. Zří oheň plát
když se havran začne smát.
A brusič dlát ostří meč sedmkrát.
Vzbudí se Hlad a začne se ptát,
kdo je ten Had chce hned znát,
a co si snad ráčí přát?
Nemusíš se bát řekne ten Had,
jsem kamarád a ty přestaň štkát,
chci si jen hrát, spolu se prát…
Hlad byl rád, byl ještě mlád
a Had, mistr zrad, uměl lhát.
Dal se Hlad oklamat, Had ho zmát.
Začli se rvát, vesele řvát,
pak přišel ten zvrat, Hlada kous Had
do půli zad a tak mu dal mat.
Přestal vítr vát a Hlad ucítil chlad.
Nemoh Hlad déle stát a tak pad.
Začal si Hlad, začal si přát,
slyšet koně ržát doma u svých vrat,
vidět zas jejich hřívu vlát.
Nebyl to Had, byl to kat,
žádný klad jen spousta vad.
Své dílo se chystal dokonat,
Kous ho zas a začal žrát.
Lehčí je brát nežli dát.
Každý se na konci bude kát
ďáblům lát a vlasy si rvát.
Proč se životem hnát, proti všem štvát?
Za zvuků přerážených hnát
strašný smrad a místo zlata zlat
spatříš jen starý smrti hrad.
Tak skončil Pes Hlad.
Související
Líbila se vám báseň? Najděte si další v kapitole Podivné básně.
↑ na začátek stránky